Tajemství ranního kokrhání

  • 25 May 2012
  • Autor: dr

 

V sezóně stávám velmi brzo ráno. Předvčerejšky jsem se samovolně probudil ve 4.50 . Udělal jsem si kafe, sedl si na balkon a zapálil si cigáro. Jak tak postupně ožívám, zaslechnu zcela zřetelné kokrhání. Říkám si dost naštvaně: " Která zfetovaná p**a  zase na čemsi ujíždí, zase si nějaký blbeček koupil od Vietnamců kokrhadlo a teď tu prudí lidi. Nejsu přece blbý, kohouti se na štěpnickém sídlišti  nikde nevyskytují."

Dost vypružený z ranního kokrhání si jdu do koupelny čistit zbytek zubů. Vyjdu z koupelny do kuchyně a slyším kokrhání před panelákem. Říkám si pro sebe: " Tak ten pi*us s tím kokrhadlem oběhl barák a teď provokuje ze předu, nic vyběhnu ven a nakopu mu prdel." Nakonec jsem nemohl najít ponožku, tak jsem nikam neběžel. Už celkem v klidu jsem se vypravil do práce. Jdu po parkovišti a najednou to kokrhání slyším u sebe v kapse.

Teprve teď jsem si uvědomil, že jsem si včera měnil vyzváněcí tón budíku na mobilu a omylem jsem si nastavil tento odporný zvuk, k tomu opakovaně po deseti minutách. Po prvé kokrhalo, když jsem kouřil na balkóně- měl jsem mobil u sebe. Podruhé kokrhalo, když jsem byl v kuchyně- mobil byl na okenním parapetu. Potřetí kokrhalo v mé kapse a tak jsem bravurně rozluštil tajemství ranního kokrhání. Takže hezký den a kykyryký!

 

Hodnocení článku: 
Average: 5 (2 votes)

Komentáře

Draho,

tento příspěvek je tak moc dobrý, že jsem musel nainstalovat modul pět hvězd a rovnou jsem ti je tam dal. 

Tady má nekdo opravdového kohůta. Stávat za svítání je super a kafé taky. Dojeď nekdy na noc Dade.